Voda na Zemi



Země

Povrch Země se vyznačuje obrovskou členitostí a rozmanitostí . Povrch země vznikal působením různých činitelů a byl modelován působením činností vody, větru, ledovců, střídáním teplot atd. Příkladem může být činnost řek, které v horských oblastech vymílají hluboká údolí a odplavený materiál   ukládají v dolních částech a vytvářejí tak ploché nížiny.

Vodstvo

Voda se na Zemi vyskytuje v mnoha různých podobách a skupenstvích – v atmosféře v podobě vodních par, na povrchu a v podzemí, jak ve skupenství kapalném (oceán, jezera, řeky, podzemní vody), tak ve skupenství pevném (horské a polární ledovce).

Oceány podle velikosti
Tichý 179,7 mil. km2
Atlantský 91,6 mil. km2
Indický 76,1 mil. km2
Severní ledový 13,9 mil. km2

 

Nejdelší řeky světa
řeka stát délka v km
Amazonka Brazílie 7 025
Nil - Kagera Afrika 6 671
Mississippi – Missouri USA 6 212
Jang-c-tiang Čína 5 520
Ob – Irtyš Rusko, Kazachstán, Čína 5 410

 

Nejvodnější řeky
řeka stát průtok v m3/s
Amazonka Brazílie 110 000
Kongo Zair 42 000
La Plata Argentina 40 000
Jang-c-tiang Čína 31 000
Mississippi USA 17 500

 

Největší jezera
Kaspické moře Asie
Hořejší USA,Kanada
Ukerewe (Viktoriino) Afrika
Huronské USA,Kanada
Michigan USA

Zásoby vody na Zemi

Země bývá často označována jako „modrá planeta“. Je to tím, že více než 3/4 jejího povrchu zaujímá voda. Přes 94 % této vody je přitom vázáno ve světovém oceánu, na sladkou vodu pak připadá necelých 6 %. Z  tohoto množství voda, kterou lidé potřebují k životu, představuje jen nepatrný zlomek zdrojů sladké vody. Kvůli znečištění, způsobeném činností člověka, je však stále větší část povrchových vod nepoživatelná a získávání pitné vody se tak stává velkým problémem pro většinu civilizovaného světa.

Rozdělení souše a oceánu Rozdělení slané a sladké vody
   
Sladká voda Sladká povrchová voda
   

Ohrožení životního prostředí

Vliv člověka na krajinu a prostředí je mnohostranný. S rychle rostoucím počtem obyvatel a s rozvojem nových technologií se tlak na životní prostředí stále zvyšuje. Současný svět a život na Zemi jsou ohrožovány nadměrným čerpáním přírodních zdrojů, vysokou výrobou a spotřebou energie, vypouštěním a hromaděním škodlivých látek. Současný způsob výroby a života hrozí zahlcením prostředí odpady.

Mezi globální problémy, které se projevují na celé Zemi bez ohledu na místo vzniku, patří zejména skleníkový efekt a předpovídané oteplení v důsledku znečištění ovzduší, narušení ozónové vrstvy, kyselé deště poškozující lesy, život v jezerech a zemědělské plodiny, rozšiřování pouští, kácení tropických pralesů, znečišťování moří a oceánů, vypouštění a hromadění chemických látek a radioaktivních odpadu.

Lesy, které pokrývají asi třetinu zemského povrchu, příznivě ovlivňují podnebí, ochraňují kvalitu a režim vodních zdrojů.

Znečištění životního prostředí vede člověka k nutnosti chránit přírodu.

Ochrana životního prostředí je velmi složitá. Prolíná všemi oblastmi života. Hlavním principem je nezbytnost zachování přírodních zdrojů a příznivých životních podmínek budoucím pokolením, což znamená rozumné využívání přírodních zdrojů, které nepřesahuje možnosti jejich přirozené obnovy a náhrady.

Vody je už teď na naší planetě málo

V současné době nemá ve světě asi 1,1 miliardy obyvatel naší planety přímý přístup k nezávadné vodě. Nejen vody pitné, ale nemají ani dostatek nezávadné vody na mytí.
K omezování zdrojů pitné vody stále více přispívá znečišťování povrchových a podzemních vod a rovněž trvale stoupá spotřeba vody. Mezi jednotlivými zeměmi však jsou ve spotřebě vody značné rozdíly. V některých nejchudších zemích musí lidé vystačit s několikanásobně menším množstvím vody než ve vyspělých státech. Více než 2 mil. lidí ročně umírá jenom proto, že pijí znečištěnou vodu. Nedostatek nezávadné vody vede jednak k tomu, že lidé onemocní, ale rovněž je odsuzuje k chudobě. A to proto, že dlouhé hodiny, které by mohli věnovat práci nebo vzdělávání, musí shánět pitnou vodu.

  • Nejméně hospodárně se s vodou zachází v zemědělství, kde je také největší spotřeba - a to při zavlažování.
  • Obrovské množství vody spotřebuje i průmysl. Např. na výrobu 1 tuny papíru je zapotřebí 100 000 litrů vody.
  • Průmysl a zemědělství vypouštějí až 40 % své spotřeby jako odpadní vody obsahující látky, které poškozují životní prostředí i zdraví člověka
  • Spotřeba vody vysoce překračuje běžný průměr i ve velkoměstech a velkých aglomeracích. Ztráty vody zde dosahují až 40 %

Klesající zásoby vody mohou vést až k napětí ve světě. Může se projevit hlavně na Blízkém a Středním východě v povodí řek Jordánu, Nilu, Tigridu a Eufratu, v jižní Asii v povodí Gangy a v oblasti kdysi čtvrtého největšího vnitrozemského moře - Aralského jezera, které se vinou člověka zmenšilo na méně než polovinu své původní rozlohy.
Rovněž Čadské jezero, které leží na hranici čtyř zemí (Niger, Kamerun, Nigérie a Čad) a je zdrojem života miliónů lidí v Africe, vysychá. Jezero dnes pokrývá plochu 1350 km2, ale ještě v roce 1963 to bylo 25 tisíc km2. Příčinou vysychání je globální oteplování a klimatický jev zvaný El Nińo, v jejichž důsledku se vyprahlý pás pod Saharou neúprosně rozšiřuje.

Kronika

Kronika

Děti se svezly na raftech ve Staré čistírně

vydáno 14.11.2014
Starou čistírnu v Praze 6  si v sobotu 8. listopadu prohlédlo více než sto dětí s rodiči. Uskutečnilo se tam další setkání Klubu vodních strážců a dětí zaměstnanců naší…
celý článek

Chytaní ryb s Jakubem Vágnerem přineslo mnoho zážitků

vydáno 20.5.2014
Nadšení malých rybářů, desítky úlovků a hlavně mnoho nových informací přineslo setkání členů Klubu vodních strážců s věhlasným rybářem Jakubem Vágnerem. Akce, která…
celý článek

Egyptologové pracovali s dětmi

vydáno 21.11.2013
Klub vodních strážců připravil na sobotu 16. listopadu  pro děti z klubu a děti zaměstnanců Pražských vodovodů a kanalizací v Muzeu pražského vodárenství přednášku…
celý článek

Gutovka nejen pro děti

vydáno 20.6.2013
Sportovní areál Gutovka v Praze 10 byl místem, kde se 8.června sešly děti z Klubu vodních strážců a děti zaměstnanců. Bruslařská plocha patřila dětem na in-linech a instruktor jim…
celý článek