Země

Povrch Země se vyznačuje obrovskou členitostí a rozmanitostí . Povrch země vznikal působením různých činitelů a byl modelován působením činností vody, větru, ledovců, střídáním teplot atd. Příkladem může být činnost řek, které v horských oblastech vymílají hluboká údolí a odplavený materiál   ukládají v dolních částech a vytvářejí tak ploché nížiny.

Vodstvo

Voda se na Zemi vyskytuje v mnoha různých podobách a skupenstvích – v atmosféře v podobě vodních par, na povrchu a v podzemí, jak ve skupenství kapalném (oceán, jezera, řeky, podzemní vody), tak ve skupenství pevném (horské a polární ledovce).

Zásoby vody na Zemi

Země bývá často označována jako „modrá planeta“. Je to tím, že více než 3/4 jejího povrchu zaujímá voda. Přes 94 % této vody je přitom vázáno ve světovém oceánu, na sladkou vodu pak připadá necelých 6 %. Z  tohoto množství voda, kterou lidé potřebují k životu, představuje jen nepatrný zlomek zdrojů sladké vody. Kvůli znečištění, způsobeném činností člověka, je však stále větší část povrchových vod nepoživatelná a získávání pitné vody se tak stává velkým problémem pro většinu civilizovaného světa.

Rozdělení souše a oceánu	Rozdělení slané a sladké vody
Sladká voda	Sladká povrchová voda

Ohrožení životního prostředí

Vliv člověka na krajinu a prostředí je mnohostranný. S rychle rostoucím počtem obyvatel a s rozvojem nových technologií se tlak na životní prostředí stále zvyšuje. Současný svět a život na Zemi jsou ohrožovány nadměrným čerpáním přírodních zdrojů, vysokou výrobou a spotřebou energie, vypouštěním a hromaděním škodlivých látek. Současný způsob výroby a života hrozí zahlcením prostředí odpady.

Mezi globální problémy, které se projevují na celé Zemi bez ohledu na místo vzniku, patří zejména skleníkový efekt a předpovídané oteplení v důsledku znečištění ovzduší, narušení ozónové vrstvy, kyselé deště poškozující lesy, život v jezerech a zemědělské plodiny, rozšiřování pouští, kácení tropických pralesů, znečišťování moří a oceánů, vypouštění a hromadění chemických látek a radioaktivních odpadu.

Lesy, které pokrývají asi třetinu zemského povrchu, příznivě ovlivňují podnebí, ochraňují kvalitu a režim vodních zdrojů.

Znečištění životního prostředí vede člověka k nutnosti chránit přírodu.

Ochrana životního prostředí je velmi složitá. Prolíná všemi oblastmi života. Hlavním principem je nezbytnost zachování přírodních zdrojů a příznivých životních podmínek budoucím pokolením, což znamená rozumné využívání přírodních zdrojů, které nepřesahuje možnosti jejich přirozené obnovy a náhrady.

Vody je už teď na naší planetě málo

V současné době nemá ve světě asi 1,1 miliardy obyvatel naší planety přímý přístup k nezávadné vodě. Nejen vody pitné, ale nemají ani dostatek nezávadné vody na mytí.
K omezování zdrojů pitné vody stále více přispívá znečišťování povrchových a podzemních vod a rovněž trvale stoupá spotřeba vody. Mezi jednotlivými zeměmi však jsou ve spotřebě vody značné rozdíly. V některých nejchudších zemích musí lidé vystačit s několikanásobně menším množstvím vody než ve vyspělých státech. Více než 2 mil. lidí ročně umírá jenom proto, že pijí znečištěnou vodu. Nedostatek nezávadné vody vede jednak k tomu, že lidé onemocní, ale rovněž je odsuzuje k chudobě. A to proto, že dlouhé hodiny, které by mohli věnovat práci nebo vzdělávání, musí shánět pitnou vodu.

• Nejméně hospodárně se s vodou zachází v zemědělství, kde je také největší spotřeba - a to při zavlažování.
• Obrovské množství vody spotřebuje i průmysl. Např. na výrobu 1 tuny papíru je zapotřebí 100 000 litrů vody.
• Průmysl a zemědělství vypouštějí až 40 % své spotřeby jako odpadní vody obsahující látky, které poškozují životní prostředí i zdraví člověka
• Spotřeba vody vysoce překračuje běžný průměr i ve velkoměstech a velkých aglomeracích. Ztráty vody zde dosahují až 40 %

Klesající zásoby vody mohou vést až k napětí ve světě. Může se projevit hlavně na Blízkém a Středním východě v povodí řek Jordánu, Nilu, Tigridu a Eufratu, v jižní Asii v povodí Gangy a v oblasti kdysi čtvrtého největšího vnitrozemského moře - Aralského jezera, které se vinou člověka zmenšilo na méně než polovinu své původní rozlohy.
Rovněž Čadské jezero, které leží na hranici čtyř zemí (Niger, Kamerun, Nigérie a Čad) a je zdrojem života miliónů lidí v Africe, vysychá. Jezero dnes pokrývá plochu 1350 km², ale ještě v roce 1963 to bylo 25 tisíc km². Příčinou vysychání je globální oteplování a klimatický jev zvaný El Nińo, v jejichž důsledku se vyprahlý pás pod Saharou neúprosně rozšiřuje.